O
makové panence - O makové panence a smutném Emanuelovi
(1971)
Panenka v červené sukýnce z pole plného rozkvetlých makových
květů a motýl Emanuel s černým kloboukem – to jsou dva hlavní
hrdinové seriálu, který vznikl podle námětu známého spisovatele Václava
Čtvrtka. Setkáme se znovu také s loupežníkem Buráskem, dělostřelcem
Prskavcem, Kaňkou Čunčovou a dalšími oblíbenými postavičky seriálu,
o kterých tak nenapodobitelně vypráví Vlastimil Brodský.
Štaflík
a Špagetka – Sportovci
(1971)
Kreslený příběh o dvou psích kamarádech, kteří drží spolu, a protihráči
Vráně, který jim jejich hry i život komplikuje a kazí. Štaflík
a Špagetka – jména mají podle toho, jak vypadají – jsou
hrdinové dobromyslní, ale přesto život s Vránou je plný honiček
a naschválů.
Říkání
o víle Amálce – Jak potkala beránka Kudrnu
(1975)
Na lesním paloučku se udělala mlha, zafoukal vítr a najednou se
objevila panenka, která rozhodla, že si bude říkat víla Amálka. Má
svou studánku a svůj pařez, pozoruje, co se děje na jejím palouku a
snaží se, aby kolem ní bylo všechno v nejlepším pořádku. Chrání
své lesní přátele před lidmi, kteří chtějí rušit jejich klid.
O
Sazinkovi – Sazinka se představuje
(1976)
Večerníček pro nejmenší diváky o příhodách malého kouzelného
kominíčka Sazinku, který nikdy nespadne ze střechy ani z komína
a kamkoliv jej donese jeho cylindr s vrtulkou.
O zvířátkách
pana Krbce – Loupež
(1980)
Panu Krbcovi se splní dávný sen, stane se kastelánem na hradě
Kulíkov. Přestěhuje se tam i se svým kocourem Kokešem a spolu
vysvobodí další kamarádku sovu Kukulu. Ta ví, že na hradě straší.
Objevuje se tam skučící duch hradního pána, vévody Ruprechta (Ruprecht),
který je nakonec dobrým kastelánovým pomocníkem.
Maxipes
Fík – Zmoudření Maxipsa Fíka
(1976)
Kreslený seriál o velkém psu a jeho malé kamarádce Áje. Jednou přinesl
tatínek Áje štěně. Holčička pojmenovala pejska Fík. Fík strašně
rychle rostl – vyrostl z krabice od bot, z košíku i z boudy. A jak se
stalo, že přestal růst? Jednou, těsně potom, co se naučil mluvit,
vypil celý sud piva. A od té doby už nerostl.
Bob a
Bobek – králíci z klobouku – V Zoo
(1979)
Bob a Bobek jsou milí braši, ochotní kdykoliv přiložit pracku k dílu
anebo přispěchat někomu na pomoc. Že se jejich dobrá vůle
nesetká vždy s tím nejlepším výsledkem? Inu, takový je už zákon
grotesky. Kdo z nás se ostatně někdy neocitl v podobné
situaci.
Václav
Bedřich
„Fellini
Večerníčku“ ČT – představitel světově uznávané České školy
animace – náš přední animátor a režisér Václav Bedřich
(nar. 28. 8. 1918) zemřel na jaře letošního roku. Když byly za 2. světové
války uzavřeny vysoké školy, přihlásil se jako mladý kreslíř do
známého studia AFIT ve Štěpánské ulici v Praze. Brzy se stal
vyhledávaným fázařem i animátorem a spolupracoval zde s budoucími
„esy“ naší animace: Eduardem Hofmanem, Stanislavem Látalem,
Bohuslavem Šrámkem, Jiřím Brdečkou i Břetislavem Pojarem. Hned po válce
se podílel na vzniku legendárního studia Bratři v triku a
již v roce 1955 režíroval celovečerní (45 min.) film s výtvarníkem
Josefem Ladou – Čert a Káča.
Jeho
talent, velké pracovní nasazení a geniální cit pro časování akcí,
záběrů a sekvencí z něho udělali vyhledávaného režiséra,
který rád spolupracoval v týmu se scenáristou a výtvarníkem.
Byl to právě režisér Bedřich, který do oblasti naší animované
kinematografie přivedl řadu předních výtvarníků, jako byli např.
Cyril Bouda, Adolf Born, Jiří Šalamoun, Vladimír Renčín, Vratislav
Hlavatý nebo Vladimír Jiránek. Z jeho pestré a bohaté
filmografie, obsahující bezmála 400 filmů uvedu pouze zlomek: Čtyřicet
dědečků (1960), série tří slavných grotesek Kamenáč Bill a
drzí zajíci, Kamenáč Bill a ohromní moskyti a Kamenáč
Bill a jeho přepevné laso (1964– 72). Do zlatého fondu animované
kinematografie se zapsal sedmidílný cyklus hororových parodií: Smrtící
vůně, Překažená svatba, Nedokončený víkend, Utopená
ponorka, Očistná lázeň, Poklad v pyramidě a Uloupený
obraz (1969– 76), výjimečné jiránkovské satiry Automatic,
Pivo přes ulici, Dobré jitro a Děkujeme, pánové!
(1970– 76), Muž, který dovedl létat (1979), Sredni Vaštar
(1981), Black and White (1983), téměř celovečerní film Velká
sýrová loupež (1986), kde byl i výtvarníkem. Režisér Václav
Bedřich byl celý život věrný převážně kreslenému filmu, ale
pracoval i v jiných animačních technikách: Poklad pana Arna
– leporelo (1967), již zmiňovaný cyklus parodií na horory byl
realizován ploškovou-papírkovou technikou, Písnička pro sklíčka
– reliéfní animace skla (1967), Homo homini mundus
(1969) a O bílé princezně (1981) – oba filmy vznikly
animací loutky.
Do srdcí
televizních diváků – a nejen těch nejmenších – se Václav
Bedřich navždy zapsal jako režisér dnes již kultovních animovaných
seriálů večerníčků České televize: O televizním strašidýlku
– vůbec první animovaná pohádka Večerníčku ČT (1965), Pohádky
ovčí babičky – první animovaný černobílý seriál s premiérou
19.10.1967. Pak již následují další úspěšné seriály: Štaflík
a Špagetka (1969), O makové panence (1972), Říkání o víle
Amálce (1974), O Sazinkovi (1975), Maxipes Fík (1976),
O zvířátkách pana Krbce (1977), Bob a Bobek – králíci z klobouku
(1979), Divoké sny maxipsa Fíka (1982) a další. Proslulá znělka
Večerníčku ČT, která je nejstarší českou televizní znělkou a současně
jednou z nejstarších na světě vznikla v režii Václava Bedřicha
o prázdninách 1965. Výtvarníkem tohoto „rodinného stříbra a národní
kulturní památky“ byl Radek Pilař, hudbu zkomponoval Ladislav Simon a
hlas Večerníčkovi propůjčil pětiletý Michal Citavý.